Jak jsem včera psal, poslal jsem své životopisy s přáním, aby si mne vůbec někdo všimnul. Ten druhý, se správným číslem a vším, měl dle všeho úspěch, protože hned ráno mne probudil telefonát.

     Tak konečně se k tomu dostávám, píši sem znovu. Už přibližně měsíc bydlím v "bojových" podmínkách v mém bývalém bydlišti v Modřicích. Žijeme tu s mámou doslova v jediném pokoji, zbytek je stále staveništěm. To se dá přežít.. Horší je to s mým studiem, které, zase, nezvládám. Na druhou stranu, díky tomu, že teď se musíme starat o větší dům, máme větší výdaje, a já si