První dny školy

Tak mám již za sebou prvních pár dní na nové škole, a i když jsem si, naivně, myslel, že se něco změní a já budu do školy chodit denně na všechny přednášky, opak je pravdou.

Vynechal jsem již několik přednášek a jeden seminář(pro seminář mám ale omluvu, protože mi opravdu nebylo dobře, byl jsem nevyspaný a spíš bych se na semináři složil, než bych něco zvládl). Celá tahle situace mne nevýslovně štve, ale přednášky jsou podávány tak nudným způsobem, že by to unudilo k smrti i hlemýždě. A lenochoda k tomu. Čas na nich neutíká, člověk neslyší prakticky nic nové a zajímavé, přednášející často pouze čtou co je napsáno na slidech přednášek a já se snažím nějak zabavit. Nemít počítač na prvních pár přednášek, zestárnu nudou. 

A tímto se dostávám k jednomu obrovskému zklamání na škole. Možná je to i tím, že jsem dřív byl na škole, která byla zaměřena čistě na programování a já se tak nemusel bát, že by mým elektronickým kamarádům došla energie. To, že ve dvou největších přednáškových aulách je po jedné zásuvce pro studenty (celkem cca 1 zásuvka na 300 lidí) je.. No v pořádku moc ne, ale akceptovatelné, přece jen to není škola informatická lae elektrotehnická. Ale to, že jsem na chodbách nenašel ani jedinou elektrickou zásuvku (pro ty, kteří by se mohli divit, co to je elektrická zásuvka (už se mi to opravud stalo, že se mne ptali, co to je), mám na mysli elektrickou zástrčku). V domění, že v několikahodinovém volnu mezi přednáškami si dobiju notebook, jsem bloudil o chodbách a nenašel jsem nic.

Proto taky teď sedím v restauraci v centru Brna (asi 20 minut jízdy šalinou (tramvají) od mé školy a dobíjím si notebook. Některým by to mohlo přijít hloupé, ale během cvičení a seminářů si notebook nenabiju, i když v těchto učebnách je zásuvek spousta. Proč? Protože v těchto cvičeních a seminářích používáme pouze sesšity a pera, s čímž nemám sebemenší problém (no, mám, když se snažím přečíst co jsem to proboha napsal), ale ty zásuvky mi prostě chybí.

Mohlo by to vypadat, že můj největší problém je má lenost a závislost na techlologiích. Z části možná i ano, ale nejvíc mne štve rozvrh. Vím, že jsem psal, že zatím vypadá v pořádku a to je pravda, vypadá. Ale jen to. Vstávání v 4 hodiny ráno bych taky nějak skousnul, i když pak jen s obtížemi a spoustou kafe zvládám zbytek dne. Nejvíce mne na rozvrhu štvou všelijaké možné přesuny předmětů, takže mi rozvrh vesele hlásí a mobil řve upozornění, že v tu a tu hodinu mám být a tam, já tam jak blbec běžím, abych zjistil, že cvičení nebude aspoň ještě měsíc a já si to měl přečíst někde na stránkách předmětu, v kterých se nedá vyznat.

Zatím je to první týden a mě není fyzicky moc dobře, takže uvidím, jak zvládnu týden další.

Snad už lépe a zvyknu si na celý rozvrh a šílenosti této fakulty. Upřímně mi ale chybí má fakulta předcházející, i když nároky na studium byly, zatím, z mého pohledu o hodně těžší a studium mne prostě nebavilo. Doufám tedy, že studium zde mne bude bavit a že v menze bude jídlo poživatelné...

Menzy budou celá kapitola sama o sobě, zda budu chodit do menzy u mé fakulty nebo budu jezdit přes polovinu Brna do menzy mé minulé fakulty (obě fakulty jsou v rámci jedné vysoké školy, tudíž mám do obou přístup), je zatím otázkou. Zatím jsem potřeby hladu řešil výletem do centra města (včera, v úterý třeba), kdy jsem si už v 9 hodin dopřál oběd, protože jsem měl na sedmou a od 9 do 11 hodin volno. Dnes to řeším návštěvou steak house v centru Brna (kde zároveň píši tento dlouhý text) a jsem upřímně překvapen. Sice tu změnili jídelní lístek a kuchaře, ale cenově to je fajn a chuťově vynikající. Jenže tenhle luxus si nemohu dovolit pořád a budu muset "riskovat" ty menzy.

Upřímně, z následujících měsíců mám i strach. Nebojím se toho, že studium bude těžké, s tím jsem se smířil, ale že já budu zase až moc líný a studium nedám. Už se mi to stalo jednou, ale velkou roli v tom hrálo několik rodinných a zdravotníh problémů. Teď se snad povede už lépe...

Jak to tak po sobě čtu, napsal jsem toho dost, na první tři dny. Uvidím, uvidím jak si povedu a jakou si dám motivaci, abych tu školu dodělal. Vím, že dodělat školu na jednu stranu nebude problém, ale jen se modlím k Odinovu vousu, aby mne studium na škole bavilo... Aspoň ale toto studium má jednu výhodu, kromě potkávání nových "přátel"... Po tom, co se vrátím rozbitý fyzicky z nošení těžkého batohu a psychicky vyčerpaný ze školy, mohu se vždy doma těšit na měkkou postel.. :D