(Tato povídka nepatří přímo do série povídek z Warcraftu, nijak nenavazuje, je z "alternativního" vesmíru Warcraftu. Rozhodl jsem se některé názvy nepřekládat, zněly mi.. divně)

     Další krok zaduněl na dláždění cesty následovaný skřípěním kovu po kameni. Tento zvuk se opakoval a opakoval, ale v hluku výbuchů a ohně se ztrácel. Ozvalo se další zadunění, nyní spojené s chřestotem oceli, jak postava v kovovém brnění upadla.

     Chci se omluvit všem možným lidem, kteří by si rádi přečetli další díl mé povídky ze světa Warcraftu. Další díl, dle všeho nebude.

Kapitola první

Lyra stála nad mapou Durotaru a pozorně ji sledovala.
"Když pošlu jednotku sem a sem, mohli bychom Garroshe svrhnout během pár chvil." pronesla elfka, stojící vedle paladinky. Zajímavé na této elfce bylo to, že to nebyla night elfka, kterou by jste mohli uprostřed Stormwindu očekávat, ale byla to blood elfka. Nejlepší špeh a zloděj, co kdy kráčel po Azerothu.
"Pošleme tam SI:7, Eve, přesně jak mi nařídil Varian.."

Dveře do hospody uprostřed Stormwindského starého města se otevřely. Zavrzal dřevěný schod a cizinec vešel do do čilého hospodského ruchu. Několik zvědavců k němu otočilo svůj zrak a ztichlo. Nebylo to jen kvůli vzhledu, přece jen, v tuto roční dobu, kdy venku zuřila vánice, skoro každý chodil s kápí na hlavě. Nebylo to díky barvě oblečení a brnění, které bylo jako noc a nebylo to ani kvůli velkému meči, který měl v pochvě na zádech.. Hospoda začala tichnout a veškeré její osazenstvo upíralo zrak do jednoho místa na té zvláštní postavě.